• Titulní strana
• Dostupnost právní pomoci
• Zpráva z práva
• Nelidské/ponižující zacházení
• Spravedlivý proces
• Politická práva
• Ochrana životního prostředí
• Soukromý/rodinný život
• Diskriminace
• Vzdělávání
• Práva spotřebitelů/pacientů
• Odpovědnost nadnárodních korporací

Via Iuris vydává:

Sociálně znevýhodnění žáci

Školský zákon pamatuje v ustanovení § 16 na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Těm by ze zákona měla být věnována zvláštní péče v edukačním procesu tak, aby byly naplněny zásady a cíle vzdělávání stanovené ve školském zákoně (např. zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, rovný přístup ke vzdělávání každého občana ČR a občana členského státu EU a zákaz jakékoliv diskriminace). Těmto žákům by tedy měla být poskytována zákonem vymezená speciální péče. Žáky se speciálními vzdělávacími potřebami dělí zákon do 3 skupin. Jedná se o:

• zdravotně postižené žáky,
  
• zdravotně znevýhodněné žáky,
  
• sociálně znevýhodněné žáky.
  

Kdo jsou sociálně znevýhodnění žáci

Sociálně znevýhodněné žáky zákon definuje 1) jako žáky pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožené sociálně patologickými jevy, žáky s nařízenou ústavní nebo uloženou ochranou výchovou nebo žáky azylanty či osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. 2) Určení žáka s nařízenou ústavní výchovou či postavením azylanta nepředstavuje větší právní problém. Složitou ovšem zůstává odpověď na otázku, kdo je to žák z rodinného prostředí ohroženého sociálně patologickými jevy. 3)

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných nám v dalším vymezení pojmu sociálně znevýhodněného žáka mnoho nepomůže, resp. nám nepomůže vůbec. Vyhláška sociálně znevýhodněného žáka zcela opomíjí a věnuje se pouze dětem zdravotně postiženým a zdravotně znevýhodněným. Nabízí se myšlenka, zda se nejednalo ze strany legislativce o záměr. Napomoci v definici nám může Koncept včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání, dokument vydaný Ministerstvem školství. 4)

Koncept charakterizuje rodiny takovýchto dětí jako méně podnětné pro kognitivní rozvoj jedince, jejich vztah ke vzdělání je vlažný či záporný, nebo je doma používán argot češtiny, romský etnolekt češtiny nebo slovenštiny, rodina je sociálně vyloučená apod. Tato definice je ovšem pomocná, nikoliv právně závazná. Speciální vzdělávací potřeby u žáků, tj. i u žáků sociálně znevýhodněných, jsou zjišťovány školskými poradenskými zařízeními. Otázkou je, jakým způsobem školská poradenská zařízení tyto potřeby zjišťují. Konkrétně, jak pozná paní psycholožka z přetížené pedagogicko-psychologické poradny, že je vztah rodiny ke vzdělání záporný? Existují názory, že by více kompetentními byly orgány OSPOD, eventuelně terénní pracovníci. Každá z variant má ovšem svá negativa.

Proč zjišťovat, kdo jsou, když skoro žádné nemáme...

Se speciální péčí, které by se mělo sociálně postiženým žákům ze zákona dostat, sice počítá § 16 školského zákona, nicméně je to jediný takový předpis. Sociálně znevýhodněné žáky nejenže nezmiňují předpisy se školským zákonem související, ale nepočítají s nimi ani ředitelé základních škol. To, že s institutem sociálně znevýhodněného žáka nepracuje žádný jiný předpis související se školským zákonem, má za následek faktické nevyužívání tohoto institutu v praxi. Ředitelé základních škol často vůbec nevědí, že tento institut existuje. Na sociálně znevýhodněného žáka nelze dostat za současného nastavení vyhl. č. 492/2005 Sb., o krajských normativech příplatek – tj. ředitelé nedostanou na sociálně znevýhodněné žáky žádné peníze navíc, které by obdrželi, pokud by měli ve škole např. žáky zdravotně postižené.

Sociálně znevýhodnění žáci rovněž nemají na rozdíl od žáků zdravotně postižených nárok na bezplatné užívání speciálních didaktických pomůcek. Z ustanovení školského zákona také vyplývá, že žáky se sociálním znevýhodněním nelze integrovat skupinově, ale je třeba je mít ve třídě společně s ostatními dětmi a v prostředí třídy jim věnovat speciální péče pro zdárný výchovný a výukový proces, což naopak vnímám jako klad.

Důstojná zvláštní péče

Institut sociálně znevýhodněného žáka připadá v úvahu často u romských žáků. Za současného právního nastavení systému našeho základního školství, který dává ředitelům základních škol široké pravomoci, a s ohledem na neoblíbenost romského etnika u majoritní společnosti bych si dovolil nastolit k zamyšlení otázku, zda institut sociálního znevýhodnění by nebyl právě onou úspěšnou, nápomocnou rukou ze strany státu, která by pomohla k integraci romských žáků do zcela běžných základních škol. Současná školská legislativa umožňuje, aby se vyskytovaly základní školy, jež mají třídy pro zdravotně postižené děti, do kterých „ náhodou“ chodí pouze romští žáci, jelikož byli diagnostikováni jako žáci lehce mentálně retardovaní. 5)

Dovolím si tvrdit, že k zavedení institutu sociálního znevýhodnění do školského zákona došlo právě mimo jiné i z důvodu nápomoci integrace romských žáků do běžného základního vzdělávání. Současné řešení, které nebylo dotaženo do konce – lze se přít o tom, zda záměrně nebo omylem – vede pouze k vytváření celospolečenského klimatu nepřejícího integraci Romů do společnosti, kdy se systematicky začíná s jejich vyloučením již v procesu základního vzdělávání. Osobně zastávám názor, že využívání institutu sociálně znevýhodněného žáka v případech, kde je jej třeba, by bylo důstojnějším a ve svém důsledku i efektivnějším nástrojem pro skutečnou, nikoli zdánlivou integraci romských žáků do základního vzdělávání.

Autor je studentem PrF MU, působí v Lize lidských práv.

1) Srov.: § 16 odst. 4 zák. č. 561/2004 Sb.

2) Zák.č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

3) V neprávní rovině byla tato definice promptně vyřčena jedním z terénních pracovníků ve městě Chomutov při účasti autora na tzv. Kulatém stole na téma Zkušenosti se vzděláváním romských žáků v rámci nového školského zákona. Terénní pracovník vyhodnotil sociálně znevýhodněného žáka jako takového, jehož rodiče mají doma špínu, otec prohraje celou výplatu v automatech a doma není stůl, kde by si dítě dělalo úkoly.

4) Srov. zde.

5) S takovou základní školou se autor ve své praxi setkal v Jihomoravském kraji.